Opevnění bez doplňujících dřevěných konstrukcí a ochozů měla řadu předností. Nebyla nutná nákladná a náročná údržba dřevěných částí a mnohem menší bylo nebezpečí zničení ohněm při obléhání nebo při požáru v samotném městě. Takové opevnění bylo možno bránit s malým počtem obránců. Útočník, který vyšplhal na 8 až 10 metrů vysokou a šikmou korunu hradby nemohl použít ochozu a byl tak vystaven obráncům z hustě řazených věží.
Stavební náklady na hustě budované věže byly sníženy jejich malou velikostí a jednoduchým vybavením bez dřevěných konstrukcí. Před rozvojem palných zbraní takové opevnění bylo velmi obtížně překonatelnou překážkou. Podobné městské opevnění mělo v Čechách město Nymburk se svými hradbami a asi 50 věžemi.
Nepravidelný kruhový půdorys středověkého města obklopovala asi 8 až 10 metrů vysoká a asi 1,5 metru silná okružní hradba. Hradba obsahovala celkem 26 věží, pokud nepočítáme veže samotného opevnění hradu. Větši na věží nebo jejich viditelných částí se dodnes zachovala a některé věže byly rekonstruovány.
Hradební věže dosahovaly nadzemní výšky 11 až 14 metrů a směrem do města byly otevřené. Svrchní patro věží tvořila zídka prolomená otvory střílen. Spojení mezi věžemi bylo zajištěno úzkou uličkou přihradbách, která byla vedena po celém obvodu města. Zbytky této uličky jsou patrné při západní obvodové zdi.
Městské opevnění doplňoval hluboký příkop a val. Na mapě z let 1764 až 1768 je znázorněna dvojice příkopů s valem a parkánovou zdí. Na jihu protékal městským příkopem mlýnský náhon a opevnění bylo posíleno přírodním korytem řeky Mže.
Vstup do města původně zajišťovaly tři městské brány. Od severu bylo možno do města vstoupit Horní bránou, která stála ve vyústění dnešní Husitské ulice. Další dvě brány byly prolomeny v jižní hradbě města. Zámecká (nebo také Říšská) brána stávala pod zámkem v prostoru Rokycanovy ulice. Dolní (nebo také Nízká) brána stávala v prostoru ulice B. Němcové.
V 19. století původní brány rostoucímu městskému provozu nepostačovaly a v roce 1822 byla proražena v hradbách Nová brána, kterou dnes směřuje z náměstí ulice do obce Světce. V roce 1838 byla na konci dnešní Hradební ulice vybourána Psí brána, která směřovala k Václavskému hřbitovu.
Podobně jako jiná středověká města měl také Tachov svá předsunutá opevnění. Tzv. Hohe Wacht bývalo předsunuté opevnění ze strany Zámecké brány. Zaniklé opevnění dalo jméno pozdější Hohenwachtgasse, dnešní Volyňské ulici.
Další opevnění stávalo v místech pozdějšího dvora Polserhof, aby chránilo přístup k městu z nejslabší strany. Později tento dvůr zakoupil Husmann a přebudoval jej na ovčín. Na starých vyobrazeních města z 18. století je patrné pouze mladší stavení, které stávalo v místech dnešní Stadtrodské ulice.
V průběhu 19. století byly některé části hradeb a brány odstraněny. Od 70. let 20. století probíhá pomalá ale soustavná rekonstrukce této významné tachovské památky.