Krátký masopust - dlouhá zima
Masopustní rčení jsou většinou starého data. Co je však staré, nemusí být vždy dobré, často je v nich hodně pověry. Masopust na slunci znamená prý pomlázku u kamen. Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dny, bude pěkná pšenice i žito. Masopustní úterý je ovšem svátkem pohyblivým, teoreticky připadalo nejčastěji na 20. února, další den jeprůměrným datem Popeleční středy. Jde o začátek čtyřicetidenní postní doby před Velikonocemi. Takže masopust může trvat v jednom roce jen měsíc, kdežto v jiném dvojnásobnou dobu. Proto i pranostiky o časovém dosahu pozdní zimy, jejím trvání a ukončení nemohou říci nic určitého. Ví se však, že suchý půst - úrodný rok.
Z historie skviřínské
Zejména v raném středověku byl Skviřín, ležící asi tři kilometry východně od Boru, důležitým sídelním místem. Ves je zmiňována již v kladrubských listinných falzech z 12. století. V první polovině 13 století ji vlastnil Ratmír ze Skviřína. Ten zastával vysoký úřadkomorníka plzeňského kraje a byl předkem pozdějších pánů z Boru a ze Švamberka. Patrně kolem roku 1230 byl ve Skviříně vybudován románský kostel a šlechtický dvorec. Ovšem později, po založení Boru, význam místa rychle poklesl, ves se stala příslušenstvím horského panství. Staré prameny však udávají skviřínskou tvrz ještě v roce 1454. Pak postihly místo velké požáry. Roku 1641 vypálili ves v Švédové červený kohout kokrhal na mnohé ze skviřínských střech v letech 1774 a 1874. Další podrobnosti o zajímavostech i dramatech skviřínské historienalezne čtenář v turistických průvodcích a historických sbornících.
Prastarý kostelík na návsi
Na nepravidelné návsi stojí ve Skviříně na oblíku malé vyvýšeniny působivý kostel sv. Petra a Pavla, tvořící dominantu místa. Drobná románsko gotická stavba spolu s okružní kamennou zdí spíše dohromady připomíná malou pevnost, než vesnickou svatyni. Podobný pocit máme i připohledu třeba na kostel v Racově, či ve Starém Sedle. Když byl skviřínský kostel v první polovině 18. století zpustlý, byl na jeho opravu použit materiál ze 24 polních pecí, které stávaly u Boru. Poopravách fasád v letech 1994-5 působí kostelík příznivým estetickým dojmem. Ten je ještě umocněn starým chráněným dubem pod kostelem. Na návrší nad kostelem Petra a Pavla přežívá rozměrná budova bývalého panského ovčína.
Zajímavosti kolem vsi
Za Skviřínem směrem k Boru je i dnes několik rybníků, na své si tu přijdou sportovní rybáři. Asi jeden kilometr západně od vsi leží mohutná hráz tzv. Velkého rybníka, který původně sahal až k Boru a Čečkovicím. Vlesích severně od Skviřína jsou zase ukryty pozůstatky velkého čtvercového tvrziště. To je podle pověsti považováno za sídlo nejstarších majitelů Skviřína. Jiní autoři se domnívají, že ve vsi a jejím těsném okolí mohlo stát panských sídel povícero. Dnes se společenský život obce odehrává ponejvíce v její části při silnici E-50. Po roce 1990 vzniklo tu několik stánků s občerstvením a pohostinství, blízkost kostela nevadí v čepování Chodovaru v dřevěnici pod svatyní. Železniční spojení má Skviřín od roku 1903, snad si ho udrží i do třetího tisíciletí. Pěkná je vycházka ze vsi údolím Výrovského potoka.