Zima na Kosím potoce pod Kořenem

Není nad zimní návraty do údolí našich potoků a říček. Právě tady jako by zima zastavila čas, vše pokojně spočívá v bílém sněhovém rouše. Olše a vrby lemují břehy vodních toků, jejich hladiny jsou z větší části pokryté ledovým krunýřem. Jen tu a tam jím pročernává nezamrzlá vodní masa, nad ní na vyčnívajícím kameni nebo pahýlu větve vyrušíme ledňáčka či skorce. Kolem potoka jsou ve sněhu šňůry stop vysoké zvěře, tamhle šla liška a tady se náhonem bývalého mlýna toulal hranostaj. Ale hlavně převládá v údolí ticho, jen občas přerušené švitořením hejnek čížků a čečetek v olšoví. Pojďme i my zavítat do zimního paláce přírody, třeba v pěkně modelovaném údolí Kosího potoka mezi Kořenem a Křínovem. Tato víkendová vycházka s poměrně výraznými výškovými rozdíly je zvláště milá za slunečného lednového dne.

Pavel Nový
 

Od Kořene do údolí

Výchozím bodem vycházky je obec Kořen, kam nás zavede odbočka ze silnice Planá -Lestkov ve Vysokém Jamném; přitom se seznámíme i s další menší vsí na trase, jménem Stan. Pohybovat se budeme napříč střední částí přírodního parku Kosí potok. Z okraje Kořene vycházíme po cestě směrem západním, do hluboké údolní partie pod námi. Svahy Kosího potoka jsou tu pokryty převážně jehličnatými lesy, v nichž převládá na stinných místech smrk, na jižních svazích je častá borovice. V nejčlenitějších, málo přístupných místech údolí se zachovaly i malé zlomky porostů údolních jedlin a listnáčů. Na Kozím hřbetu jižně od Kořene zahlédneme bílé kmeny bříz. Ty rostou hlavně na podloží lestkovského žulového masívku, který tu v rovnoběžkovém směru křižuje údolí. Skalní podklad na několika místech vybíhá na povrch v podobě skupin oblých balvanů a údolních skalek. Nejznámější z nich je tajemná Čertovka, pověstí opředený žulový výchoz nad Tomšovým mlýnem. Údolním lesem se noříme stále hlouběji a brzy se před námi otevírá krajinářsky pěkná partie Kosího potoka u bývalého Křínovského mlýna.

Kolem bývalých mlýnů

Údolním svahem přicházíme podél svahového potůčku k rozcestí pod bývalým Křínovským mlýnem. Tady nás vítá turistický rozcestník a pásové značení. To směřuje směrem po Kosím potoce k nedaleké Papírně, o ní jsme se již několikrát v našich tipech na výlet zmínili. My však pokračujeme kolem dvojice jírovců opačně, proti toku potoka. Po levici zahlédneme zbytky zdí a náhonu někdejšího Křínovského mlýna, ještě v osmdesátých letech vlastně již minulého 20. století tu byla stodola s břidlicovou střechou, využívaná pro letní pobyt dobytka v údolí. Vlnící se lesní cestou jdeme podél levého břehu výše proti toku potoka. V severním údolním svahu vidíme pěkná balvanitá moře a suťové kužele, ty vytvářejí vhodné životní podmínky pro řadu druhů našich kapradin. Zanedlouho již před námi probleskuje ve svahu údolní doubrava a pod ní u potoka pitoreskní kužel malé vodní elektrárny. Ta stojí v místech bývalého Tomšova mlýna, co kdysi mlel na jedné stolici obilí pro Otín a Křínov, ostatně využívá náhonu zaniklého mlýna. Nad elektrárnou přejdeme po mostku na pravý břeh Kosího potoka. Vpravo po lesní svážnici můžeme v odbočit k nedaleké Čertovce.

Vzhůru ke Křínovu

Potom již následuje ostrý výstup údolním svahem kolem rybníčku a chatového areálu pana Mrtvého vzhůru ke Křínovu. Při svážení obilí dolů k mlýnu to tu sedláci určitě neměli lehké, cesta je příkrá, místy až zaříznutá do skalního podloží. Zhruba v polovině stoupání je ze svahu pěkný pohled směrem jihovýchodním, do lesnatého údolí Kosího potoka. V křovinách pod cestou můžeme při troše pozornosti zahlédnout starý smírčí kříž, snad Bavůrkův. Tento nechvalně známý loupeživý rytíř byl na své tvrzi na Křínově (zvaném kdysi Chřínov) zajat roku 1507, poté vyslýchán a sťat v Plzni. Těsně před vsí následuje nepříliš pohledná část boční strže, oplývající stavebními a domácími odpady. Zato samotná náves v Křínově je vcelku útulná, zdobí ji pohledné štíty rekreačních stavení. Při západním okraji vsi stojí u cesty k Otínu mezi stromy pohledná pseudogotická kaplička. A teď už honem ze sice pohádkového, ale zimomřivého údolí někam do tepla domova.

z archivu, autor: Pavel Nový