Košíkářská vycházka na naše humna

Takže únor se nenápadně přehoupl do své druhé poloviny, kosi občas zapěkného počasí zpívají a určitě si i brousí zobáky na první dešťovku. Vzduch již voní před-jařím a není žádnou mimo-řádností uvidět na jívěprvní včelu. V Tachově jsme ji ostatně zastihli v zahrádkách pod Křížkemjiž 7. února. Také pranostiky zvěstují blížící se konec zimy. O svaté Juliáně (16.2) připrav vůz a schovej sáně; o svatém Šimoně (18.2) scház sníh ze stráně. Rychle se k nám již blíží i čas masopustních zábav a veselic, o masopustních rčeních však až příště.

Pavel Nový
 

Tentokrát zveme všechny příznivce víkendových vycházek na malý výšlap někam na vesnická humna. Bude spojený s připomenutím jedné lidské činnosti, která má velmi dávný původ a patří nerozlučně k našemu venkovu. Máme na mysli vycházku za košíkářsky využitelným materiálem, tj. za vrbovými proutky. Kdo si chce sám uplést košík, má totiž nejvyšší čas zaopatřit si potřebnou pletařskou surovinu, dříve než začnou vrby rašit.

Z čeho uplést košík

Snad v každé veřejné knihovně nalezneme potřebnou metodickou příručku pro splétání proutí. Začátečníkům lze doporučit kupříkladu publikaci H. Šenfeldové Pletení z proutí od A do Z, vydanou v roce 1995. Ta podávázákladní informace o vrbovém proutí jako materiálu, o technice pletení ao tvarech košíkářských výrobků. Je také doplněna zajímavou historiíkošíkářské výroby v Českých zemích. V našem prostředí se pro pleteníkošíků užívají celkově čtyři druhy materiálu. Jsou to sláma, loubek,orobinec a nejdůležitější je vrbové proutí. Obilní sláma slouží hlavněke zhotovení miskovitých košíčků - ošatek. Další pletařský materiálzvaný loubek se používal ke zhotovování košíků v místech, kde se špatnědařilo vrbě. Loubek je pružný, plochý pásek odštípnutý ze dřeva, větvenebo kořene stromu. Ovšem ruční příprava takového materiálu je velmi plachá. K pletení tašek a kabel sloužil také orobinec. Je to vcelku známá bažinná rostlina, jejíž zralé palice samicích květů bývajíoznačovány za tzv. doutníky. Nejrozšířenějším pletařským materiálem je však u nás vrbové proutí. Z něho jsou stavěny koše nejčastěji na základě košíkářského kříže. Tato technika pletení dává košíku ploché dno alibovolně vysoké stěny.

Bohatá historie košíkářství

Splétání přírodních materiálů je pokládáno za jednu z nejstaršíchlidských výrobních činností. Ale vzhledem k pomíjivosti materiálu se oní zachovalo jen málo hmotných dokladů. Již dávný člověk si zřejměsplétal proti nepřízni počasí přístřešky z rákosí, travin či větví.Existují také doklady o proutěných nádobách vymazávaných jílem, z nichse vyvozuje vzdálená souvislost s keramikou. Z období Velké Moravypocházejí zbytky pletených rybářských vrší. O tom, že předměty pletené zproutí patřily už dávno k dennímu životu, svědčí rovněž starávy obrazení. Už v bibli jsou obrázky rozsévačů, kteří mají v koších zrno,také dělníků na vinici, kteří do košů sbírají hrozny. Z 15. století sedochoval ojedinělý nález proutěné misky, pocházející ze zasypané studny vPlzni. Proutěné vozy - košatiny prý jezdily po našem venkově ještě vprvní polovině 20. století.

0 vrbách i prutnicích

Základním materiálnem pro košíkářskou práci je vrbový prut, není ovšem vrba jako vrby. Ke košíkářským účelům je nejčastěji užívána vrba košíkářská, zvaná konopína, také vrba trojmužná, vrba americká i vrba nachová, vrba bílá, tzv. potočnice, i další. Tam, kde se na na šemvenkově ještě pletou užitkové koše z neloupaného proutí, pozná se vhodná vrba podle toho, že je na "babku", tj. pravidelně ořezávána. Někde byly takové vrby i pěstovány v tzv. prutnicích. Zapomenutý prutník uvidíme kupříkladu při potoce pod Skapci, na někdejším cvičišti za bývalý mitachovskými kasárnami, aj. Proutí nešlechtěných i šlechtěných vrb seřeže v době vegetačního klidu, od listopadu do února, kdy má pro pletení nejvhodnější vlastnosti. Neloupané pruty se dále nijak neupravují, měloby se nechat na volném prostoru vymrznout. Košík z čerstvého proutí značně vysychá a je pak řídký a málo pevný. Co se vlastní košíkářské práce týče, je pro začátečníka určitě nejlepší vidět zkušeného košíkáře při práci. Ten určitě zaujatému zájemci ukáže, jak založit košíkářský kříž, vyplést dno a poté i osnovu stěn. Takže pěknou vycházku, dobré proutí a hodně trpělivosi nad prvním vlastním košíčkem.

z archivu, autor: Pavel Nový