Jednoho dne čekal tento pejsek na lesní cestě u Broumova. Nečekal tam na pána, co si šel nasbírat houby nebo se jen tak projít do lesa. Přijelo auto, psa vyhodili a ten chudák tam čekal celý den a vyhlížel, kdy se jeho pán vrátí, aby ho mohl přivítat. Jak je snadné zradit psí srdce...
Byl dobře živený a zdravý. Jenže jeho vzhled, ten byl odstrašující. Místo psa spíš připomínal ubohou ovečku. Měl neuvěřitelné "dredy" po celém těle. Nemohl si pořádně dojít ani na záchod. Proto přijela kadeřnice a osvobodila ho z chlupaté psí kazajky. Při stříhání čumáku nás pokousal. Nesnáší pohled na nůžky. Od té doby byl nedůvěřivý a nesnášel nás. Zuřil a nechtěl jít ani na vycházku. Zavrhli jsme, že by si ho někdo někdy mohl vzít. Jeho agrese byla zrádná.
V říjnu 2012 onemocněl Yetík zákeřnou parvovirózou, kterou naštěstí přežil. Péče, hlazení, důvěra a láska mu možná v léčení pomohla. Hlavně v léčení jeho duše. Od té doby se z něj stal naprosto vítací, šťastný pes, který, když vidí lidi, chce si hrát a dovádět. Miluje pískací hračky a přetahování s nimi. Když vidí vodítko, vezme ho do pusy a jde se na vycházku. Chodí na volno a absolutně poslechne. Je aktivní, veselý a živější. Když je zavřený, hodně štěká a má velice pištivý hlas, proto doporučujeme, aby byl pejsek na volno úplně po celý den. Když je volně puštěný a vyběhaný, je to naprosto klidný pes. Miluje jízdu v autě. Dveře otevřeného auta jsou pro něm znamení, že se jede ven, a tak si sedne a v klidu čeká, kdy už vyrazíme. I když je krásně ostříhán na krátko, má dlouhé chlupy, takže bude náročnější v péči o srst.
Je velice hravý a rád dovádí. Byl by vhodný na zahrádku k mladým lidem. Pro pána, co má zkušenosti s rošťáky a nebude se bát psa okřiknou, že tohle se nesmí, pro pána, kde bude jasné, že tam velí pán, né pes. Když se budou dodržovat určitá pravidla, Yetík bude nejlepším psem na světě!