Sv. Vít dává trávě pít; déšť o svatém Vítu, škodí ječmenu i žitu. Na svatého Víta na jedné straně se tmí a na druhé svítá. Skoro bychom byli schopni věřit, že se také u nás vyskytují bílé noci, známé z vyšších zeměpisných šířek. Nu, spokojme se s tím, že jsme bezprostředně před letním slunovratem.
Mnohé z nás také zajímá, jak tomu bude s možností sušit nyní seno. Na Gerváze a Protáze (19. 6.) posečeš seno nejsnáze; jestli je suchý odvézt chceš, do Jána si pospěš. Ovšem prší-li na tyto svaté, po čtyřicet dní se deštivé počasí ještě ukáže, což je pranostika velmi pochmurná. Ale už na svatého Aloise (21. 6.) poseč louku, neboj se! Pronikání studeného a vlhkého mořského vzduchu nad evropský kontinentnení totiž plynulé, ale ve vlnách. Tak se stává, že chladné a deštivé počasí těchto dnů je přerušováno dny s krátkým oteplením a pohodou. Ale i pokud nás víkendové počasí nemile překvapí, máme od letošního května nad jiné milou možnost, jak se mu vyhnout a ještě si užít zážitků nad jiné neotřelých. To pokud se vydáme do malebně zvlněné krajiny a někdejšího městečka Bezdružice.
K dominantě bezdružického zámku
O zajímavé historii Bezdružic jsme se v našich vycházkách zmínili. Bližší údaje viz. historicko-turistický průvodce. Dnes se zastavíme u nejvýznamnější památky Bezdružic, u tamního zámku. Jak píše Procházka, při pohledu na toto šlechtické sídlo, umístěné na návrší při západním okraji obce, vybaví se mnohým z nás vzpomínky na jednoho z velkých Čechů. Byl jím humanista a cestovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, popravený roku 1621 spolu s dalšími českými pány na Staroměstském náměstí v Praze.
Harantovu osobu ovšem spojuje s Bezdružicemi pouze tenká příbuznost stímto rodem. Sám prý v Bezdružicích nikdy nepobýval. A tak je dodnes jediným jeho pojítkem s Bezdružicemi jeden z mečů kata Mydláře, uložený vzámecké expozici.
Předchůdcem dnešního zámku byl v Bezdružicích starý kamenný hrad zkonce 13. století, z něhož se zachovala malá část zdiva a nádvoří podskalkou, sevřené dvěma křídly gotických budov. Zámecké návrší pokračujena severu druhým, nižším vrcholem. Ten patrně býval ve středověku také opevněn a užíván jako součást hradu. Poté tu stávala malá kaplička a roku 1883 zde byl vztyčen kříž.
Velmi nákladné zámecké přestavby
Objekt bezdružického zámku prošel několika nákladnými přestavbami. Za posledních Kolowratů a Elpognarů, kdy byl ještě hrad sídlem panství, to byly renesanční úpravy. Toto renesanční sídlo, obklopené dle starých zpráv parkánem a přístupné branou přes příkop s padacím mostem, bylo však vypáleno Švédy. Na počátku 18. století došlo k přestavbám barokním. Zásadními stavebními změnami pak prošel objekt v letech 1772 až 1776, kdy dal kníže Karel Tomáš Lówenstein přestavět staré sídlo na nový zámek. Tehdy získal celý objekt jednotící podobu barokního zámku, zdůrazněnou zejména při pohledu z bezdružického náměstí. Zámecké sídlo postihly i živelné pohromy. Tak roku 1815 strhla vichřice střechu a odnesla ji až na blízké náměstí. Od roku 1868 užívaly bezdružický zámek ke státosprávním účelům rakousko uherské úřady. Od roku 1952 sloužilzámek pro rekreační účely ČKD Praha, poté byl koncem 20. století uzavřena čekal na další využití.
Květnové probuzení zámeckého sídla
V posledních letech prošel objekt bezdružického zámku další znáročných úprav. Práci tam měli řemeslníci i památkáři. Náročné úkoly rekonstrukce sídla si vzala na bedra společnost Bayton z Prahy. I kdyžkupříkladu úpravy nádvoří ještě pokračují, zámek byl v květnu otevřenpro návštěvníky. Je to dobře, zdejší dominanta v zajímavé krajině meziKonstantinovými Lázněmi a Úterým si oživení opravdu zasloužila. Dnes můžeme v zámku absolvovat prohlídku trvající téměř hodinu.
Památek milovní zájemci i návštěvníci a pacienti z Konstantinových Lázní sjíždějí se nejen o víkendech k zámku jako včely k lákavému plástu. Zastihli jsme tu i řadu hostů z Německa i důchodce z Plzně. Průvodcovské služby zajišťuje sympatická dvojice mladých žen, místní Marcela Ernstova a Michaela Červenková ze Stříbra. Vzhledem k tomu, že až na výjimky chyběl na zámku mobiliář, byla v něm nainstalová na expozice moderního sklářského umění. Co naši mistři skláři a umělci vtomto oboru dokáží, dosvědčuje kromě exponátů v sálech mimořádný artefakt, skleněný betlém, umístěný v prostoru někdejší kaple.
Kdo si bude potřebovat po prohlídce zámeckých prostor odpočinout, může tak učinit pod slunečníky na nádvoří, či v pohledné zámecké restauraci nabízející pitivo, báječné zmrzliny a příjemné posezení vestylovém prostředí.
Zdá se, že s rozkvetlými šípkovými růžemi ve stráních kolem Bezdružic probudil se konečně ze zakletí i tamní zámek. Radost z jeho návštěvy byměl dnes určitě i sám Kryštof Harant. Potěší také všechny milovníky památek a turistiky.