Cestami podzimu u Dolní Jadruže

Naše krajina stává se s postupujícím podzimem výrazněji barevná, aletaké melancholičtější. Spadané listí chrastí už místy pod nohama, zoranápole jsou po častých dešťových nadílkách syrově tmavohnědá, nastožárech vysokého vedení zahlédneme hejna špačků. Co naplat, svatá Voršila (Uršula) k 21. říjnu jíní nasila a možná už i zimu posílá. Pranostiky svědčí o možnosti ranních mrazíků, během dne však ještě bývápoměrně teplo. Když Uršula perličky rozsula, ráno vstala, posbírala, anijediné nenechala - výskyt jíní tudíž v této fázi podzimu obvykle dlouho netrvá.

Pavel Nový
 

Svatá Voršila a po ní následující Kordula jsou považovány za patronky větru: "Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu násnavštěvují". A jak prý den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá.Na vlídnost počasí už zkrátka nelze spoléhat a při procházkách dokrajiny je třeba vždy počítat i s horšími poměry. Přesto i pěší výlety do říjnové krajiny Tachovska mají svůj půvab. Snad vás o tom přesvědčí i malá pohlednice od jedné z obcí mezi Planou a Chodským Újezdem.

Dolní Jadruž a kaple

Jednou z náhrdelníku někdejších vsí s chodským osídlením v podhůří Českého lesa je i Dolní Jadruž. Ves se rozkládá podél silnice, zhruba vpolovině vzdálenosti mezi Chodským Újezdem a Planou. Její úpravnost, stavební sloha ni památky sice nedosahují věhlasu sesterské Horní Jadruže, ale i zde se v posledním desetiletí mnohé změnilo k lepšímu. Na vcelku pohledné návsi stojí opravená kaple P. Marie Pomocné ,pseudoslohová svatyně z druhé poloviny minulého století. Dle uměleckých památek Čech je její oltář ozdoben trojicí barokních sošek z 18.století. Při cestě do Neblažova je udáván sloup se sochou Krista -dobrého pastýře, rovněž z konce osmnáctého století. Božích muk bývalo ačástečně i zůstalo v okolí obce povícero, zejména v prostoru kolem Dolnojadružského rybníka.

Vycházky do okolí

Samotnou Dolní Jadruží nevedou turistické stezky, ale její okolí je jako stvořené pro nepříliš náročné podzimní vycházky. Z jižního okrajevsi, kolem autoopravny vozidel Škoda, lze se vydat k nedaleké osadě Neblažov. Po pravici máme přitom odlesněnou pláň Nad pramenem srozsáhlými pastevními areály. Po naší levé straně leží lesní celek, který je v sezóně rájem houbařů, po jeho obvodu za hlédneme na několika místech včelí úly. Do lesního rybníčku v průseku podelektrickým vedením scházejí se na jaře k páření ropuchy obecné ze širokého okolí.Přátelé cechu Petrova - rybáři, ti zase vyhledávají břehy již zmíněného rybníka při silnici východně od vsi. Pod Dolnojadružským rybníkem je ukřižovatky se silnicí Planá - Tachov při lese ještě menší Silničnírybník. Pod nim stával na Slatinském potoce Karlův mlýn. Za pěkného počasí je pěkná i trasa po silnici k západněji ležící Horní Jadruži,pokladnici venkovské architektury. Severně lze také odbočit přes Hůrku(520 m n. m.) do údolí Hamerského potoka, ke stavením bývalého Lorencova mlýna.

Od brslenu po holopannu

Mohlo by se zdát, že podzimní chození po krajině polí a lesů nenípříliš zajímavé. Pravý opak je však pravdou, povšimneme-li si na našich vycházkách tvarové a barevně rozmanitostí plodůrůzných dřevin podéltěchto cest. U vsí pochopitelně vládnou podél cest jeřáby ptačí. Trsy jeřabin jsou již pilně navštěvovány hejny kvíčal. Všude při okrajíchcest i lesů přizdobují podzimní krajinu šípkové keře. Občas uvidíme i plody dřevin méně častých, kupříkladu šarlatové peckovičky kalinyobecné. V keřových společenstvech lesních plášťů a v pobřežních křovinách při potocích zahlédneme zdobné plody brslenu evropského. Mají tvar kněžského kvadrátku, který ukrývá jedovatá semena, obalená oranžovým míškem. Na vlhkých lukách stále ještě kvete holopanna aneb naháček - ocún jesenní, patřící k posledním z květů již pokročilého podzimu.

z archivu, autor: Pavel Nový