S městem za zády po červené
Z jižního okraje města Plané vydáme se kolem autobazaru a čističky počervené pásové značce. Ta nás vede podél lesního okraje po neudržovanécestě stále jižním směrem. Zhruba po kilometru chůze objevuje se v luční sníženině po naší pravici malý rybník. Pod ním stával před ústímpřítoku z Plané do Hamerského potoka Jakubův mlýn. Od soutoku zmíněných vodních toků dostává vodní cesta charakter říčky, která je na turistickémapě značena jako Tichá. Podél levého břehu říčky postupujeme přiokraji lesa zvaném V pařezí. Kolem vodoteče je mělká luční sníženina,brzy již se v ní objeví první jarní květiny. Patří mezi ně i výrazný úpolín evropský, zjištěný tu již v polovině 20. století. Vlhká louka sjeho hlavním výskytem měla před časem namále při melioracích poříčníchluk. Zatím však vidíme u cesty pouze žluť kvetoucích podbělů, na jednom místě na lesní vlhčině zastihneme i květenství devětsilu. Zhruba v polovině dnešní trasy zahlédneme již v plné kráse na kopečku nad vsí věžkostela v Brodu nad Tichou, kam směřují naše další kroky.
0 Brodu i starých sídlech
Jak shrnuje v kostce Z. Procházka v publikaci Hrady, zámky a tvrzeokresu Tachov - 1, řadí se Brod nad Tichou mezi nejstarší lokality sesídlem na Tachovsku. Již roku 1243 se odtud psal Vítek, procházející snad z vedlejší větve jihočeských Vítkovců. O jeho potomcích "z Brodu"jsou pak zprávy po celé 14. století. Po první čtvrtině 15. století byl patrně Brod i s hradem zničen za křižácké výpravy proti husitským Čechám, poté obnoven a neznámým způsobem byl zdejší statek připojen kplánskému panství. V dalším století je v Brodu popisován pouze poplužní dvůr s poddanskými dvory. V Josefském vojenském mapování z doby okoloroku 1770 je popisován kostel, obklopený hřbitovní zdí, který leží sesousední farou na levé vyvýšenině nad údolím a dominuje vsi. Pozůstatky brodského hradu či tvrze jsou autory umísťovány různě. Některé prameny tvrdí, že zdejší kostel byl ve své nejstarší části hradní kaplí, nejstarší část této stavby pochází však až z doby kolem roku 1500. Možná, že jádro bývalého hradu stávalo v jižní části vyvýšeniny, tam kde dnes stojí fara. Traduje se, že na brodské tvrzi přespal Mistr Jan Huspři cestě do Kostnice. Jisté je, že na vrcholu brodského kopce bylo zaměřeno obdélné tvrziště; po celém prostoru návrší vyskytují se na povrchu zbytky uhlíků, vypálené mazanice a drobných zlomků keramiky ze14. a 15. století.
Pěkný výhled i pohled
Na rozdíl od níže položené části vsi je z brodského kopečku s kostelem svatého Jakuba mimořádně pěkný rozhled do brázdy krajiny směremk Tachovu i dále k pásmu Českého lesa, od Dyleně až po Přimdu. Původně gotický kostel byl barokně přestavěn v závěru 17. století. Má barokníoltář s plastikami a obrazem, ten je z roku 1738. V interiéru stojí dáleza zmínku kamenná křtitelnice z doby kolem roku 1500 a znakovénáhrobníky z přelomu 16. a 17. století. Pod kostelem zaujme bývaláškolní budova z doby kolem roku 1650. U mostu přes říčku Tichou ukrýváse pod stromy socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1738. Při pohledu od vsistojí brodský památkový celek za pohlednici, do dokonalosti vadí jennáletová zeleň a dráty elektrického vedení. Přes náves přicházíme ksilnici od Plané, po ní pokračujeme opačným směrem k blízké železničnízastávce. Při čekání na návrat se můžeme občerstvit v nedalekémrestauračním zařízení.