Inzerce

Archeopark Bärnau

Město Tachov ve 14. století

Král Jan Lucemburský krátce po svém nástupu na český trůn město Tachov dal roku 1310 do zástavy Jindřichovi z Lipé. Město získal zpět roku 1323 výměnou za Vranov a Jevíčko na Moravě. Z té doby pocházejí nejstarší historické zmínky o tachovském manském obvodu. Jan Lucemburský roku 1335 vydal listinu, kterou založil v Tachově manský soud, jemuž předsedal královský purkrabí.

 

Manské soudy vznikly také na dalších královských hradech, jako byla Přimda, Loket, Písek, Křivoklát a Zvíkov. Jejich účelem bylo prosazovat vůli a moc panovníka a ve válečných dobách tvořily základní složku místní branné moci. Manové, příslušníci drobné šlechty, nesloužili za žold, ale jako léna (zástavy) jim byly poskytovány malé statky v okolí královských hradů. Na nich budovali svá sídla, dvorce a tvrze. Pokud to situace vyžadovala, manové měli za povinnost se dostavit na tachovský hrad patřičně vyzbrojeni. Tyto povinnosti byly přesně vymezeny vzájemnými smlouvami. V urbáři tachovského panství je uvedeno jedenáct manských statků i s jejich majiteli. Manský obvod byl zrušen roku 1598 při rozprodeji tachovského panství, přičemž všichni manové získali své lenné statky do dědičného držení. Ještě v roce 1607 je na tachovském hradě připomínána tzv. stará zemská světnice, v níž probíhaly manské soudy a sezení.

Pod správu tachovského purkrabího spadaly také chodské vsi s privilegovanými sedláky, jejichž povinností byla ostraha zemské hranice, udržování hraničních znamení a další úkoly spojené s ochranou mocenských zájmů panovníka. Jako vsi tachovských Chodů jsou uváděny Žebráky, Bažantov, Maršovy Chody a Zadní Chodov. První výslovnou zmínku o tachovských chodských obcích známe až z roku 1555.

Roku 1329 Jan Lucemburský listinou psanou 19. října daroval tachovský farní kostel Křížovníkům s červenou hvězdou. Tento zápis vedl k domněnce, že tachovský kostel byl v té době dostavěn do své dnešní podoby. Stavebně historický průzkum však naznačuje, že chrám byl do své současné podoby dostavěn až za vlády krále Karla IV. Kolem roku 1330 Jan Lucemburský město Tachov znovu dal do zástavy a jeho výplatu zajistil s nemalými náklady teprve Janův syn Karel.

V roce 1333 vykoupil markrabě Karel, pozdější český král Karel IV., různé důležité hrady a města, která jeho otec Jan Lucemburský dal do zástavy. K Tachovu měl král blízký vztah po celý život a na tachovském hradě často pobýval. Bylo tomu především v letech 1354 až 1367 v období svých častých cest do říše a nedalekého Norimberku. Roku 1347 se Karel IV. rozhodl vniknout v čele vojska do Bavorska a svést zde bitvu o říši s císařem Ludvíkem Bavorem. Šťastnou náhodou se Tachov stal místem Karlova nekrvavého vítězství, neboť zde se dověděl o náhlé smrti svého protivníka. Proto od roku 1353 byl Tachov zapsán v Karlově celozemském zákoníku Majestas Carolina mezi významnými městy, která nemají být českou korunou nikdy zastavena nebo prodána. Z městských privilegií stojí za zmínku milost potvrzená roku 1372, v níž Karel IV. stvrzuje všechny staré výsady a rozšiřuje je o právo měšťanů kupovat svobodné statky a odkazovat volně majetek. Historické záznamy následujících dvou staletí dokazují, že právě toto právo majetní měšťané využívali k nákupu statků a tvrzí v okolí Tachova.

Právo tachovských manů potvrdil Karel již roku 1350. Město získalo samostatné obecní zřízení a v této době vznikla první radnice. V tomto období byla také přesně vymezena hranice ve sporném úseku mezi českým královstvím a Horní Falcí. Důvodem sporů byla rozpínavost Heinricha z Waldau, který kolem roku 1359 na českém území vybudoval hrad Schellenberg, jehož zříceniny jsou dosud viditelné. V roce 1357 založil Karel v Tachově klášter řádu Karmelitánů. Za vlády Karla IV. získal také konečnou podobu středověký chrám Panny Marie. Na konci vlády Karla IV. město Tachov stálo na vrcholu svého rozkvětu.

K hospodářskému rozvoji města položeného na Norimberské obchodní stezce přispělo také vytvoření "Nových Čech". Hlavním Karlovým zájmem bylo posílení obchodu v českých zemích a jeho napojení na evropské obchodní cesty. Součástí této politiky byl také Karlův sňatek s dcerou rýnského falckraběte Rudolfa II. Annou Falckou. Po toto sňatku v listopadu 1349 získal Karel IV. v Rudolfovi mocného spojence.

Po Rudolfově smrti v roce 1353 začal Karel IV. budovat tzv. Českou Horní Falc, která byla později občas nazývána Neuböhmen (Nové Čechy). Nové území bylo tvořeno několika desítkami falckých panství, které Karel IV. získal, držel v zástavě nebo je využíval na základě jednotlivých smluv. Území netvořilo souvislou oblast ale opěrné body, které mocensky a hospodářsky ovládaly celou oblast. Území zahrnovalo značnou část Falce a dosahovalo až k Norimberku. Správním střediskem Nových Čech bylo město Sulzbach, kde sídlil Karlův nejvyšší hejtman. Prvním hejtmanem byl český šlechtic Bušek mladší z Velhartic, syn Buška z Velhartic. Důležitou součástí Nových Čech se stal také Tachov s okolními asi třiceti obcemi. V letech 1366 až 1368 byl vypracován správní řád Nových Čech, v němž byly sepsány povinnosti a výše poplatků odváděných z měst a obcí. Správní vývoj Nových Čech byl dovršen do roku 1368.

Území Nových Čech znamenalo pro Tachov období rozkvětu. Norimberská stezka z Frankfurtu přes Norimberk do Plzně a Prahy vedla nadále přes Tachov. Do Čech po ní proudili norimberští obchodníci, kteří často přispívali k financování Karlových hospodářských a politických záměrů. Prohloubila se také závislost Tachova na Norimberku.

Od roku 1373 Karel IV. část Nových Čech odprodal, aby splatil koupi Braniborska s cílem propojit Čechy obchodními stezkami se severoněmeckými hansovními přístavy na Labi. Ještě během svého života Karel IV. od projektu Nových Čech upustil a Tachov připojil zpět k Čechám. O zbytek falckého území přišel jeho syn Václav IV. za válek z Wittelsbachy.

V roce 1378 nastoupil na český trůn Václav IV. Až do období kolem roku 1400 náležel hrad i město Tachov královské koruně. Někdy v tomto období král Václav IV. dal Tachov do zástavy Janovi ze Švamberka, který se jako tachovský hejtman připomíná v roce 1404. Jan ze Švamberka však zřejmě zneužil svého postavení a hrad začal využívat jako neomezený majitel. Protože se města nechtěl vzdát ani na naléhání krále, oblehlo město královské vojsko. Do sporu se vložil Janův příbuzný Bavor ze Švamberka, který od Jana ze Švamberka Tachov za 1200 kop grošů vyplatil a vrátil králi. Nepřátelství krále Václava IV. a Jana ze Švamberka mělo zřejmě hlubší důvody, protože roku 1409 byl Jan ze Švamberka v Praze popraven.

Krátce po roce 1406 získal Tachov Hynek Hanovec ze Švamberka, který však město využíval pouze ke svému obohacení a loupeživým výpravám do okolí. Roku 1410 král Václav IV. město opět vykoupil a jeho správu svěřil proboštu chotěšovského kláštera Sulkovi.