Inzerce

2. polovina 15. století

Od potomků Jindřicha z Metelska získal město Tachov Burjan I. z Gutštejna, který je zde připomínán od roku 1449. Burjan I. vyjížděl z Tachova na válečná tažení do sousední Falci, kde si činil nároky na různé statky a placenou ochranu kláštera ve Waldsassenu. Největší z těchto loupežných výprav se uskutečnila roku 1458, kdy v okolí kláštera ve Waldsassenu bylo vypáleno 24 vesnic. Další výprava se uskutečnila v roce 1461, kdy se Gutštejn zmocnil Bärnau.

 

V letech 1451 až 1452 Burjan I. umožnil na tachovském předměstí vybudovat klášter řádu Františkánů. V období husitských válek a za vlády Gutštejna nastal do téměř německého Tachova příliv českých obyvatel, ale německé obyvatelstvo si zachovalo svoji výraznou převahu. V roce 1454 potvrdil Tachovu jeho privilegia král Ladislav Pohrobek a po něm městská práva uznal také Jiří z Poděbrad. Město získalo také právo těžit dřevo z královských lesů v případě požáru. Tímto právem král reagoval na velký požár, který město postihl v roce 1459.

Po smrti Burjana I. se vlády nad Tachovem ujal jeho syn Burjan II. z Gutštejna, který měl v držení Gutštejn, Žebrák, Točník, Příbram, Chyše, Petrohrad a další statky. V roce 1465 vstoupil do Zelenohorské panské jednoty a stal se nepřítelem krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1471 však z jednoty vystoupil a přiklonil se na stranu nově zvoleného krále Vladislava II. Jagellonského. Neučinil tak však nezištně. Podle historických záznamů se Burjan II. z Gutštejna stal roku 1475 dědičným majitelem Tachova. Převést královské město do dědičného nebo osobního majetku šlechtice mohl pouze král. V roce 1477 podnikl válečné tažení proti Matyáši Korvínovi, který stál proti Vladislavovi Jagellonskému a činil si nároky na český trůn.

Císař Bedřich povýšil Burjana II. z Gutštejna do stavu říšských hrabat. V letech 1463 a 1466 město Tachov vyhořelo, ale jinak bylo období Burjanovy vlády pro Tachov příznivé.

V roce 1474 Burjan II. získal městu Tachov výsadu pečetit červeným voskem. V roce 1477 Burjan II. potvrdil městu jeho stará práva jako jeho majitel. Nechal opravit vypálený Černý klášter v Tachově a v roce 1458 založil nový klášter řádu Karmelitánů v Chyších. Burjan II. pořádal ve městě různé společenské akce, které navštěvovala česká a německá šlechta.

V roce 1489 Burjan II. z Gutštejna zemřel a byl zřejmě pohřben v tachovském klášteře řádu Karmelitánů. Známý český historik Bohuslav Balbín v roce 1665 objevil ve zříceninách kláštera náhrobek z červeného mramoru.

V době vlády Gutštejnů a jeho nástupců tachovská městská rada udržovala dobré vztahy s městskou radou mocného Chebu. Chebští radní si naopak předcházeli majitele Tachova Burjana II. a při vhodných příležitostech mu zasílala různé pozornosti. V chebském okresním archivu se zachovalo asi 400 listin týkajících se Tachova a jeho měšťanů, které pocházejí z období od 15. do 17. století. Uvádí se, že tachovští radní si od chebských radních půjčovali vězeňské dozorce i samotného kata.

Do plnoletosti Burjanových synů spravovala Tachov a ostatní majetek rodu Gutštejnů vdova po Burjanovi II. Ziguna. Její synové Kryštof, Jindřich, Jetřich, Volf a Jan zdědili rozsáhlý majetek, ale neustálými spory přišli téměř o všechno přišli. Tachov získal jako první Jetřich, připomínaný roku 1495. Do roku 1508 město přešlo do majetku Jindřicha, Jana a Volfa. Všichni městu okázala potvrdili jeho stará práva.

Nejvýraznější osobností z Burjanových synů byl Jindřich, který se společně s bratry zapojil do tzv. landshutské války. Tato válka vypukla v letech 1504 až 1506 mezi bavorskými a rýnskými Wittelsbachy o dědictví. Válka se většinou omezovala na vypalování a drancování území nepřítele, vymáhání výpalného a výkupného za zajatce. Jindřich z Gutštejna se sice přiklonil na nesprávnou stranu, ale přesto získal do zástavy některé hrady a statky v Horní Falci, jako Waldmünchen, hrad Schwarzenburg, Störnstein, Neustadt v. W. Jindřich se svými bratry v podstatě rozpoutal česko-falckou válku v letech 1507 až 1509. V létě 1506 vyhlásil ze svých falckých sídel otevřené nepřátelství českému králi Vladislavovi Jagellonskému a ten byl nucen na takovou výzvu reagovat. Válka představovala pouze loupežné výpravy, při nichž nejvíce trpěli sedláci a kupci na obou stranách hranice.

V roce 1506 Jindřich z Gutštejna unesl mladého Bohuslava a Jana Švamberka Boru a věznil je za nelidských podmínek na hradě Schwarzenburgu. Propustil je teprve za vysoké výkupné. V té době byli královskou justicí stíhání také Jetřich a Jan z Gutštejna. Jan z Gutštejna nechal zavraždil komorníky zemského soudu, kteří mu přinesli předvolání. Bratři byli nuceni vydat králi své statky včetně Tachova a údajně byli uvězněni v královském žaláři, odkud se jim podařilo uprchnout na falcký hrad Flossenbürg.

Jindřich z Gutštejna krátce po vánocích v roce 1509 překročil hranici a útokem obsadil králem odejmutý Tachov a Kynžvart. Již v lednu 1510 obsadilo Tachov a Kynžvart královské vojsko pod vedením Ladislava ze Šternberka, jehož bratr Albrecht se později stal královským hejtmanem v Tachově.